Dražby nemovitostí – jaký je rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou dražbou?

Možná ve vás dražba nemovitosti vzbuzuje negativní emoce, protože se často pojí se slovem „nedobrovolná“. Existují ovšem i dražby dobrovolné. Ale i ty nedobrovolné mají své právní opodstatnění a nemusíte se cítit nepříjemně. Jak tedy probíhá nedobrovolná dražba, jak dobrovolná, a jaký je mezi nimi rozdíl?

Co je to dražba nemovitosti

Veřejná dražba je vysoce transparentní způsob, jak získat nemovitost. Úskalí spočívá v tom, že takovou nemovitost kupujete přesně v takovém stavu, ve kterém se nachází. Proto se vyplatí nejdříve pečlivě zjišťovat dostupné informace. Jedná se ovšem o zajímavou investiční příležitost, mnohdy totiž seženete nemovitost výrazně levněji, než je její obvyklá tržní hodnota. Dražby probíhají i online, takže jde o poměrně pohodlný způsob, jak nemovitost získat.

Dobrovolná dražba

Už z názvu lze odvodit, že vlastník prodává svůj majetek dobrovolně. Spíš než široká veřejnost tohoto způsobu využívají například vlastníci komerčních nemovitostí. Do dobrovolných dražeb ovšem spadají i dražby vedené likvidátory nebo insolvenčními správci, protože z pohledu zákona jedná insolvenční správce jménem majitele. Pro vás, jako případného kupujícího, je důležitá dražební vyhláška, ve které najdete všechny potřebné informace. Stejně tak prozkoumejte znalecký posudek, ve kterém je uvedený stav nemovitosti a její odhadovaná cena. Tento způsob není až tak výhodný pro kupujícího, protože majitel se samozřejmě nebude snažit nemovitost prodat pod cenou.

Nedobrovolná dražba

Do nedobrovolných dražeb se dostane nemovitost až po nějaké době, v případě zadlužení majitele, nejčastěji na základě exekuce. Dochází k ní na základě návrhu věřitele a nebývá to rozhodně první krok k získání peněz od dlužníka. Ten má spoustu příležitostí začít spolupracovat a svůj dluh splácet. Využít může například okamžitý prodej nemovitosti, kdy dostane vyplacené peníze v řádu dní a případně pak může v nemovitosti pobývat dále na základě nájemní smlouvy.

Pokud dohoda není na programu dne, nezbývá než podat k soudu žalobu. Ani tak ale není pro dlužníka ještě nic ztraceno. Během tzv. pariční lhůty, kterou mu soud poskytne, má čas dát věci do pořádku. Když se tak do skončení lhůty nestane, podává věřitel návrh k exekuci a tím omezí dlužníkovi vlastnická práva. Stále je ještě čas dluh splatit, nebo se alespoň domluvit na splátkovém kalendáři. Pokud všechny způsoby selžou, obrátí se věřitel na znalce, který určí cenu majetku.

Dražba se vždy koná s vědomím dlužníka, přesto nemusí jít vše úplně hladce. Co tedy dělat, když původní majitel dělá i po ukončení dražby problémy? Přečtěte si, jak postupovat a na co máte právo.

Kdo se může dražby účastnit?

Dražitel může být fyzická i právnická osoba. U nedobrovolných dražeb je ale podmínka, že dražitelem (tedy osobou, která chce nemovitost vydražit) nesmí být sám dlužník ani jeho manžel/ka. Dražby se také nemohou účastnit soudní exekutoři, soudci a další zaměstnanci státní správy.

Kde se dají dražby nemovitostí vyhledat?

Dražby můžete najít na stovkách webů dražebních společností. Všechny nedobrovolné dražby pak můžete vyhledat jednoduše pomocí filtrů na oficiálním dražebním portálu Exekutorské komory České republiky.