Co je dražba nemovitosti a jak probíhá?

Ve veřejná dražba je naprosto transparentní způsob prodeje nemovitosti. Ať už se chystáte nemovitost do dražby umístit, nebo naopak nemovitost vydražit, přečtěte si nejprve, jak taková dražba probíhá.

Většina dražeb vzniká na základě exekuce, jedná se tedy o dražby nedobrovolné. Lze se setkat i s dobrovolnými dražbami, kterých využívají často vlastníci komerčních nemovitostí. Paradoxně pod dobrovolné spadají i ty dražby, které jsou vedené insolvenčními správci nebo likvidátory. Přečtěte si, jaké jsou mezi nimi rozdíly.

Co je to dražba?

Dražba je vlastně veřejné jednání, při kterém dochází k převodu vlastnického práva nemovitosti. To se děje na základě návrhu navrhovatele (tím může být jak samotný vlastník, tak i dražební věřitel). Nemovitost získá vydražitel – účastník dražby, který splnil všechny stanovené podmínky a učinil nejvyšší nabídku.

Jak dražba probíhá?

Abyste se dražby mohli zúčastnit, je potřeba složit tzv. dražební jistotu, která slouží k pokrytí nákladů dražby a v případě, že dražbu nevyhrajete, zase ji dostanete zpět. Celý chod dražby zabezpečuje dražebník a stará se o to, aby vše bylo v souladu se zákonem. Samotnou dražbu zahajuje licitátor tzv. vyvoláním. Informuje o předmětu dražby, výši nejnižšího podání a stanoveném minimálním příhozu. Pokud ani po třetí výzvě nikdo neučiní další podání, přidělí příklep účastníkovi s nejvyšším podáním – vydražiteli.

V dnešní době probíhá drtivá většina dražeb online. Při elektronické dražbě se stačí registrovat na dražebním portálu, přihlásit se, sledovat průběh a přihazovat. Pozor dejte ale na způsob příhozů – zatímco někde zadáváte částku příhozu, jinde píšete celkovou částku, kterou za nemovitost nabízíte. A záměna by mohla znamenat pěknou řádku peněz.

Kdo se může stát účastníkem dražby?

Dražby se mohou účastnit všechny osoby způsobilé k právním úkonům, které složí dražební jistotu. Vyloučeni jsou dražebníci, licitátoři a jim osoby blízké, zaměstnanci úřadu, který dohlíží na dražbu, cizí státní příslušníci bez trvalého pobytu v ČR nebo právnické osoby neregistrované v obchodním rejstříku.

U nedobrovolné dražby pak platí několik dalších omezení. Tady se dražby ještě nesmí účastnit samotný dlužník nebo manžel/ka a členové statutárního nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která je dlužníkem.

Při opakované dražbě je navíc vyloučen původní vydražitel, který způsobil zmaření předchozí dražby.

Dražební vyhláška jako alfa a omega celé dražby

Každá dražba má svou dražební vyhlášku. V té se nachází všechny potřebné informace o dražené nemovitosti. Rozhodně se vyplatí ji podrobně prostudovat, abyste si ušetřili pozdější překvapení, jako třeba to, že se nedražila celá nemovitost, ale pouze podíl spoluvlastníků. Ve vyhlášce obvykle najdete:

  • způsob dražby: dobrovolná nebo nedobrovolná
  • označení dražebníka, navrhovatele, vlastníka a případně dlužníka a zástavce
  • datum prohlídek nemovitosti
  • popis nemovitosti a jejího stavu + případná práva a závazky
  • odhadní cena stanovená znalcem
  • vyvolávací cena (tzv. nejnižší podání)
  • způsob úhrady a lhůta k uhrazení
  • způsob a lhůta vrácení dražební jistoty účastníkům, kteří se nestali vydražiteli
  • podmínky předání nemovitosti

Stanovte si částku, přes kterou nepůjdete

Nenechte se strhnout soutěživostí. Adrenalin a vidina vítězství způsobí, že dražbu sice vyhrajete, ale je dost možné, že také výrazně přeplatíte její reálnou hodnotu. Proto si před dražbou stanovte limit a ten nepřekračujte. Pokud nemovitost dáváte do dražby vy, je samozřejmě soutěživost žádoucí, protože máte šanci prodat za vyšší cenu, než by se vám povedlo bez dražby.

Dražbu máte za sebou, co dál?

Jak postupovat, když jste dražbu vyhráli? Někdy se stane, že původní majitel nespolupracuje a je potřeba to řešit právně. Než se tak stane, máte hned několik dalších možností. Podrobněji se jim věnujeme zde.

Pokud se nechcete celého dražebního procesu účastnit osobně, můžete využít možnost dražebního servisu, kdy se o celý proces postarají odborníci.